Pravidla pro návštěvu NP
Smyslem všech národních parků je ochrana posledních ostrovů divoké přírody před rozpínavým chováním člověka, případně i náprava škod na přírodě způsobených lidmi v minulosti. Bylo by jistě sobecké domáhat se zcela volného přístupu do všech částí této přírody. Pomůžete, budete-li dodržovat několik málo základních pravidel. Nejvíce záleží na tom, jak se hodláte do národního parku vypravit:
- Jak poznám, že jsem v národním parku?
- Pěšky
- Na kole
- Na koni
- Motorovým vozidlem
- S horolezeckým lanem
- S GPSkou
- S pejskem
- Se spacákem a stanem
- S cigaretou a zápalkami
Poznámka: Pravidla pro návštěvu národního parku vychází z ochranných podmínek stanovených zákonem č. 114/1992 Sb., zákonem č. 161/1999 Sb., a návštěvním řádem NP České Švýcarsko. Plné znění těchto předpisů najdete zde.
Jak poznám, že jsem v národním parku?
Hranice národního parku je na přístupových cestách vyznačena zelenými tabulemi se státním znakem a nápisem "Národní park České Švýcarsko", mimo cesty pak pruhovým značením modré barvy (viz foto).
Hranice první zóny národního parku je na přístupových cestách značena menšími zelenými tabulkami s nápisem "1. zóna národního parku", mimo cesty pak pruhovým značením červené barvy, přičemž toto značení je při pohledu směrem z II. zóny do I. zóny zdvojeno (viz foto).
Na celém území národního parku, s výjimkou první zóny, dočasně chráněných ploch a oplocených míst, je povolen vstup bez omezení, tedy i mimo značené cesty. V první zóně národního parku se mohou turisté pohybovat pouze po značených cestách. Takovými cestami jsou "klasické" červeně, modře, zeleně nebo žlutě značené turistické cesty a naučné stezky vyznačené Klubem českých turistů, případně cesty vyznačené správou národního parku (viz foto).
Jízdu na kolech v národních parcích v České republice výslovně zakazuje zákon. Aby správa národního parku vyšla cyklistům vstříc, vyznačila na územím národního parku cyklotrasy v celkové délce 55 km. Tato síť je propojena s cyklotrasami v okolí národního parku. Způsob značení cyklotras v národním parku si můžete prohlédnout zde.
Pro příznivce jízdy na koních platí obdobná pravidla jako pro cyklisty, mohou se pohybovat výhradně po vyznačených trasách, tzv. hipostezkách, jejichž celková délka činí 37 km. Způsob značení hipotras si můžete prohlédnout zde.
Jízda motorovým vozidlem je na území národního parku možná pouze po silnicích a místních komunikacích (např. silnice Hřensko - Vysoká Lípa). Vjezd na komunikaci od informačního střediska Saula k rekreačním objektům Na Tokání je možný pouze s platnou povolenkou k vjezdu. Parkování motorových vozidel je možné na parkovištích v obcích nebo na menších odstavných plochách na hranici národního parku.
Horolezectví je možné provozovat pouze na vyhrazených skalních věžích a masívech. Jejich kompletní seznam s uvedením období, kdy je možné lezení provozovat, najdete zde. Přístup k řadě horolezeckých objektů v I. zóně je umožněn výhradně po vyznačených horolezeckých stezkách. Způsob značení těchto horolezeckých cest je uveden zde.
Pokud holdujete geocachingu, platí pro vás stejná pravidla jako pro kteréhokoliv návštěvníka národního parku. Na území II. a III. zóny se můžete pěšky pohybovat téměř neomezeně, v I. zóně však pouze po značených cestách.
Domácí mazlíčci v národním parku volně pobíhat nesmějí. Často mají skryté lovecké pudy a mohou představovat ohrožení jak pro volně žijící zvířata, tak pro ostatní návštěvníky.
Táboření a nocování na území národního parku je možné pouze na místech k tomu vyhrazených. Takovým místem je v NP České Švýcarsko jen Kemp Mezní Louka, který je dobrou základnou pro výlety do zdejší přírody.
Rozdělávání ohně a kouření je v národním parku tabu. Jednu z největších hrozeb pro lesy Českého Švýcarska představuje právě oheň. Téměř 90 % všech lesních požárů lze připsat právě nezodpovědným návštěvníkům.
