Krajinný ráz, limity ochrany přírody pro výstavbu

Krajinný ráz je zákonem (§ 12 z. č. 114/1992 Sb., v platném znění) definován jako „zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti“ a je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Zachování typického vzhledu krajiny bylo definováno jako jedno z poslání národního parku (zák. č. 161/1999 Sb., v platném znění).

Hlavním cílem v oblasti ochrany krajinného rázu pro období platnosti plánu péče je zachování typického vzhledu krajiny za současného šetrného využívání krajiny.

Správa NP se soustředí na urbanizované enklávy v národním parku, kde je cílem zachování a zlepšení současné urbanistické hodnoty sídel prostřednictvím dodržení základních pravidel a zásad pro výstavbu v národním parku.

Plán péče stanovuje také rámcové limity pro výstavbu v jednotlivých sídelních jednotkách. Stanovené limity mají umožnit rozvoj v takové míře, která bude únosná pro předmětné lokality.

Péče o kulturní památky a objekty kulturně-historicky hodnotné

Součástí péče o krajinu je péče o drobné kulturní památky a kulturně-historicky hodnotné objekty, které nezaměnitelně dotváří kulturní tvář krajiny.

Péče o tyto památky spočívá:

  • v dokumentační činnosti (pasportizace objektů, zpracování detailní databáze apod.),  
  • v praktické obnově a údržbě objektů

Při výše uvedených aktivitách Správa NP spolupracuje se specialisty v daných oborech (památková péče, archeologie atd.).

Cílem ochrany kulturních památek a kulturně historicky hodnotných objektů je zachování jejich historické výpovědi a uchování kulturní tváře krajiny.