Ptačí oblast LP
Pavel Benda
Ptačí oblast Labské pískovce pokrývá celé území CHKO Labské pískovce a NP České Švýcarsko a částečně zasahuje
na území CHKO Lužické hory (viz mapa).
Snem mnoha ornitologů a ochránců přírody bylo, aby se území Labských pískovců, resp. Českého Švýcarska stalo součástí soustavy vybraných evropsky významných ptačích území. Tento sen splnil dne 8.12. 2004, kdy se území Labských pískovců, resp. Českého Švýcarska stalo Nařízením vlády č. 683 Sb. členem soustavy ptačích oblastí EU. Cesta k tomu však nebyla jednoduchá a jen díky intenzivní práci ornitologů z Děčínska a Šluknovského výběžku se podařilo nashromáždit dostatek kvalitních dat o složení ptačí fauny, o její početnosti a rozšíření na tomto území. Velmi intenzivně pracovala na vytipovávání ptačích oblastí v ČR Česká společnost ornitologická a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v Praze, a to včetně zpracování podkladů. Bez toho by veškeré úsilí bylo marné.
Vyhlášení soustavy ptačích oblastí na území naší republiky je naším závazkem k Evropské unii, neboť nelze jen brát a čerpat finanční prostředky z evropských fondů, ale je nutno na sebe převzít i odpovědnost za stav evropské přírody a postarat se
o zachování co možná největší bohatosti evropských druhů ptáků, tak jak se to žádá ode všech členů EU. Myslím, že jedním
z přínosů naší republiky do EU byla právě relativně, na evropské poměry, velká zachovalost a pestrost naší přírody a lze jen
s povděkem kvitovat, že EU na nás klade v tomto ohledu velké požadavky. Ptačí oblasti se vyhlašují na základě Směrnice
č. 79/409/EEC o ochraně volně žijících ptáků, kterou naše republika musela zapracovat do svých právních předpisů,
v tomto případě zákona č. 114/192 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který byl z toho důvodu novelizován v roce 2004.
Jak tedy vypadá Ptačí oblast Labské pískovce a zejména pro jaké druhy byla vyhlášena? Součástí této oblasti je celá CHKO Labské pískovce, celý NP České Švýcarsko a východním směrem přesahuje mezi Chřibskou a Krásnou Lípou do CHKO Lužické hory a k rybníkům Světlík a Velký rybník, které jsou také součástí této oblasti (viz. mapka). Celková rozloha je
35 570 ha. Správou této oblasti jsou pověřeny 3 organizace – na území Národního parku České Švýcarsko – ČR - Správa Národního parku České Švýcarsko, na území Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce – AOPK ČR - Správa CHKO Labské pískovce a na zbytku území
(část Chráněné krajinné oblasti Lužické hory a Velký rybník a rybník Světlík, včetně okolím) – AOPK ČR - Správa Chráněné krajinné oblasti Lužické hory.
Tato oblast byla vyhlášena pro tyto 4 druhy ptáků, kteří jsou z pohledu EU ohroženi – sokol stěhovavý (Falco peregrinus), 7 –
10 párů, datel černý (Dryocopos martius), 130 – 150 párů, výr velký (Bubo bubo), 6 – 10 párů a chřástal polní (Crex crex), 30 – 50 volajících samců.
Na území této oblasti však žijí a hnízdí i další druhy evropsky ohrožené druhy ptáků – bukač velký (Botaurus stellaris), 0 – 1 pár, čáp černý (Ciconia nigra), 3 – 5 párů, včelojed lesní (Pernis apivorus), 5 – 10 párů, luňák červený (Milvus milvus), 0 – 1 pár, orel mořský (Halilaeetus albicilla), 1 pár, moták pochop (Circus aeruginosus), 4 – 8 párů, moták pilich (Circus cyaneus), 0 – 1 pár, tetřívek obecný (Tetrao tetrix), do 5 tokajících kohoutků, chřástal kropenatý (Porzana porzana), 0 – 1 volající samec, jeřáb popelavý (Grus grus), 2 páry, kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), 25 – 30 párů, sýc rousný (Aegolius funereus), 20 –
40 párů, lelek lesní (Caprimulgus europaeus), 3 – 5 párů, ledňáček říční (Alcedo atthis), 6 – 10 párů, žluna šedá (Picus canus), 17 – 20 párů, skřivan lesní (Lullula arborea), 3 – 5 párů, pěnice vlašská (Sylvia nisoria), 8 – 10 párů, lejsek malý (Ficedula parva), 4 – 8 párů, lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), 0 – 2 páry, ťuhýk obecný (Lanius collurio), 220 – 250 párů.
Co z toho plyne pro „obyčejného“ člověka, či návštěvníka této oblasti ? Troufám si tvrdit, že výrazněji se jich to nedotkne,
protože režim CHKO a NP již předtím plnil regulační funkci. Z důvodu zabezpečení nezbytného klidu budou některá obsazená hnízdiště dočasně uzavřena (pro výra velkého od 15.2. – 30.5., pro sokola stěhovavého od 1.3. – 30.6.), což je pochopitelné a akceptovatelné a bylo praktikováno už před vyhlášením ptačí oblasti. Na velké investiční projekty a akce a na územní plány obcí (netýká se ale zastavěného a zastavitelného území), které by mohly mít negativní vliv na ptačí faunu musí být zpracován odborný posudek, který zhodnotí míru negativního ovlivnění. Zemědělci mají možnost čerpat finanční prostředky v rámci „agroenviromentálních programů“ na ochranu chřástala polního.
Z uvedeného přehledu je patrné, že Ptačí oblast Labské pískovce hostí mimořádně bohatý a pestrý ptačí svět, který má i velký celoevropský význam. Pro mnohé čtenáře bude asi překvapující, že se u nás může setkat s tak vzácnými a neobvyklými ptačími druhy jako je např. orel mořský, jeřáb popelavý, sokol stěhovavý, lelek lesní, tetřívek obecný a kteří zde dokonce i pravidelně hnízdí ! Naším závazkem a úkolem je udržet toto bohatství i do budoucna, a to nejen z pohledu našeho, ale také z pohledu Evropské unie, které se budeme zodpovídat za případná porušení pravidel chování v ptačí oblasti, či za ohrožení či zničení populací evropsky chráněných druhů ptáků.
