Skrýt nabídku

Návrat vlků do Českého Švýcarska

Vlk obecný (Canis lupus) se do přírody Českého Švýcarska vrátil po více než 250 letech. Je to charismatická šelma vzbuzující pozitivní i negativní emoce a vášně. Jedni v něm vidí vítaného pomocníka při udržování přírodní rovnováhy, druzí nebezpečnou a nelítostnou šelmu decimující stáda domácích zvířat. Zkušenosti ze zahraničí však ukazují, že soužití s vlkem je možné i v osídlené kulturní krajině. Vyžaduje však dobrou znalost vlčího chování, přijetí opatření minimalizujících škody na hospodářských zvířatech, respekt a úctu.


Vlci v Českém Švýcarsku - historie a současnost

Vlk býval ve zdejší oblasti, stejně jako jinde v Čechách a na Moravě, běžným druhem až do konce 17. století. Svědčí o tom i řada dochovaných místních názvů (Vlčí Hora, Vlčí hrádek, Vlčí rokle, Vlčí deska apod.). Vlci však byli lidmi systematicky pronásledováni, až byli nakonec zcela vyhubeni. Poslední vlk v Českém Švýcarsku byl zastřelen v roce 1756 na Českokamenicku.

Replika tzv. Vlčí desky nedaleko Zadní Doubice v NP České Švýcarsko s textem upomínajícím na zastřelení dvou vlků lesním Johannem Grohmanem v roce 1640.

Novodobý výskyt vlka je v širším regionu Českého Švýcarska registrován od roku 2012, kdy byla jeho přítomnost prokázána v nejsevernější části Šluknovského výběžku (Severní u Lobendavy). Vlci se do zdejěší oblasti samovolně rozšířili ze sousedního Saska (oblast Horní Lužice). Zde se vyskytuje nejbližší stabilní populace založená vlky původem z Pobaltí.

Na území Národního parku České Švýcarsko byl výskyt vlka poprvé doložen na konci roku 2016. Od jara 2017 se zde vlci vyskytují pravidelně, o čemž svědčí opakované nálezy otisků stop, trusu, snímky z fotopastí i přímá pozorování. Od roku 2017 je výskyt vlka na území národního parku a v přilehlých oblastech (CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory, Šluknovsko, NP a CHKO Saské Švýcarsko) systematicky sledován v rámci projektu "Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině (OWAD)".

 Vlk zachycený fotopastí na českosaském pomezí (leden 2018)

Význam vlků v přírodě

Vlk hraje důležitou roli při udržování přírodní rovnováhy. Jako tzv. vrcholový predátor se významně podílí na regulaci přemnožené jelení a srnčí zvěře, která nadměrným okusem způsobuje škody na lesních porostech, což s sebou přináší mj. i zvýšené finanční náklady na ochranu výsadem tzv. cílových druhů dřevin v národním parku (buk lesní, dub, jedle bělokorá). Vlci přispívají také ke snižování stavů přemnožené černé zvěř, která působí významné škody v zemědělství a na drobné zvěři (např. na zajících, na zemi hnízdících druzích ptáků atd.). Vlci loví přednostně nemocná, zraněná, přestárlá či jinak handicapovaná zvířata, čímž přispívají ke zlepšování kondice a zdravotního stavu své kořisti. Tam, kde se vyskytuje vlk, je tedy příroda celkově zdravější a pestřejší.

Vlci pomáhají v národním parku regulovat přemnoženou jelení zvěř (snímek z fotopasti)

Vlci a hospodářská zvířata

Nelze popírat, že vlci dokážou způsobit škody na hospodářských zvířatech (to byl také v minulosti jeden z hlavních důvodů jejich pronásledování). Pro minimalizaci, případně až naprostou eliminaci rizika napadení stád domácích zvířat (zejména ovcí), je proto nutné zajistit jejich důkladnou ochranu, a to především pomocí kvalitního elektrického ohradníku a vycvičených pasteveckých psů.

Podrobnější informace o možnostech prevence napadení stád hodpodářských zvířat vlkem naleznete ZDE.

Pokud však k napadení přesto dojde, je třeba neprodleně oznámit tuto skutečnost místně příslušnému orgánu ochrany přírody.

Pro oblast Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce je příslušným orgánem Správa Národního parku České Švýcarsko.

KONTAKT V PŘÍPADĚ ZJIŠTĚNÍ ŠKODNÍ UDÁLOSTI:

krizový telefon: 603 990 000

Pastevečtí psi a elektrický ohradník - nejlepší ochrana stád hospodářských zvířat před vlky (foto: Aleš Vorel)

Vlci a člověk

Vlk je od přírody zvídavé zvíře. Zvlášť nezkušení mladí vlci se mohou občas vyskytnout i v bezprostřední blízkosti lidských sídel. Přímému kontaktu s lidmi se však vlci za normálních okolností vyhýbají. Napadení člověka vlkem jsou tak velmi vzácná, natož pak útoky končící usmrcením člověka (v Evropě nebyl od roku 1974 prokázán případ, že by zdravý a volně žijící vlk napadl člověka).

U naprosté většiny evropských případů napadení člověka vlkem se jednalo buď o zvířata, u kterých bylo prokázáno onemocnění vzteklinou (pozn.: v České republice se vzteklina od roku 2004 nevyskytuje), o zvířata, která byla k útoku vyprovokována chováním člověka, případně o jedince, kteří ztratili přirozenou plachost v důsledku navyknutí na člověka (nejčastěji jedinci pocházející z umělých odchovů; neprokázalo se však, že by ke ztrátě plachosti docházelo u divokých vlků osídlujících v současné době kulturní evropskou krajinu - blíže viz zde). V minulosti byly také zaznamenány případy napadení člověka tzv. hybridy (kříženci vlka a psa).

UPOZORNĚNÍ: Pokud opakovaně zpozorujete vlka v blízkosti lidského sídla, případně narazíte na neobvykle se chovajícího jedince, řiďte se prosím doporučeními uvedenými v tabulce zde a kontaktuje příslušný orgán ochrany přírody (pro oblast NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce je to Správy NP České Švýcarsko).

 

Užitečné odkazy

  • Návrat vlků (stránky Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky)
  • OWAD - The Wolf Project (stránky projektu "Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině")
  • Šelmy.cz (stránky Hnutí DUHA věnované velkým šelmám v ČR)
  • Vlci v Sasku (stránky Vlčího úřadu Rietschen)

 

Omezení vstupu

Z důvodu těžeb a odvozu dřeva není průchodná Mlýnská cesta (žlutá TZT a cyklotrasa 21A) z Mezné ke Třem pramenům. Uzávěra je vyznačena v terénu. Děkujeme za pochopení!

Nepřehlédněte!

Volné místo: Referent ochrany přírody



 

Naši partneři

Nationalpark Sächsische Schweiz

Park Narodowy Gór Stołowych

EUROPARC Federation