Skrýt nabídku

Vodstvo

V důsledku propustnosti pískovců je Českosaské Švýcarsko relativně chudé na stojaté vody a povrchové vodní toky. Zároveň však, trochu paradoxně, protéká celou oblastí největší česká řeka Labe. Bohaté jsou naopak zásoby podzemních vod, které jsou významným zdrojem pitné vody.

Říčka Kamenice v národním parku České Švýcarsko. Foto: Václav Sojka

Vodní toky

Hlavním vodním tokem Českosaského Švýcarska je řeka Labe. Dalšími významnějšími toky jsou na české straně říčka Kamenice a její přítoky, v Sasku pak říčky Biela a Lachsbach s přítoky Sebnitz a Polenz. Celým územím na české i saské straně protéká říčka Křinice.

Labe

Labe odvodňuje naprostou většinu území Českosaského Švýcarska, které tak náleží do úvodí Severního moře (pouze severní okraj oblasti v okolí obce Brtníky je odvodňován řekou Mandavou, a náleží tedy do úvodí Baltského moře). Pod Děčínem vytváří Labe mohutný, místy až 300 metrů hluboký kaňon, který je výsledkem souběžně probíhající říční eroze a tektonického zdvihu území. Od konce třetihor do současnosti se tak řeka Labe prořízla celou mocností pískovcových usazenin, a na několika místech dokonce obnažila starší podložní horniny.
 
Labský kaňon v Saském Švýacsrku u Bad Schandau. Foto: Václav Sojka

Kamenice

Kamenice je největší a nejznámější vodní tok na české straně oblasti. Pramení pod horou Jedlová, horní tok protéká Lužickými horami, dolní územím CHKO Labské pískovce a od Srbské Kamenice národním parkem České Švýcarsko. Zde řeka protéká proslulými soutěskami (Ferdinandovou, Divokou a Edmundovou) a v obci Hřensko vtéká do Labe. Nejvýznamnějším přítokem Kamenice je Chřibská Kamenice (s Přírodní rezervací Pavlino údolí), která pramení rovněž pod Jedlovou v Lužických horách. Dalšími přítoky Kamenice zprava jsou Jetřichovická Bělá a Dlouhá Bělá s přítokem Suché Bělé. Jedná se o pstruhové vodní toky s mimořádně čistou vodou. Z levých přítoků je významnější Olešnička, která protéká největší vodní plochou na české straně oblasti, Olešským rybníkem.

ZPĚT NA ÚVOD

Křinice

Křinice (Kirnitzsch) pramení u obce Studánka a po průtoku městem Krásná Lípa vtéká u Kyjova do pískovcového území národního parku České Švýcarsko, kde se krajina náhle mění v hluboce zaříznuté Kyjovské údolí lemované skalami. Po soutoku s Vlčím potokem (s přítokem Panského potoka) a s Brtnickým a Bílým potokem vstupuje Křinice v hraničním úseku mezi bývalými osadami Zadní Doubice a Zadní Jetřichovice do soutěsky Kirnitzschklamm s významnou turistickou atrakcí, převozem na pramicích v oblasti Horního splavu (Obere Schleuse). Po soutoku s Červeným potokem malebně meandruje v rovinatých náplavech u Zadních Jetřichovic, příbírá Jetřichovický potok  a poté vtéká na saské území, kde ústí v Bad Schandau do Labe.
 
Meandry Křinice. Foto: Zdeněk Patzelt

Menší vodní toky

Dalšími významnějšími vodotečemi na české straně jsou z pravých přítoků Labe: Loubský potok a Suchá Kamenice s Janovským potokem, tvořící strmé, divoce romantické rokle. Z levých přítoků to pak jsou zejména Jílovský potok, z menších potoků pak Čertova voda a Dolnožlebský potok vytvářející opět prudké strže ústící do Labe. Další menší vodní toky (např. Olšový potok s hodnotnou nivou) v levobřežní části tvoří přítoky říček Gottleuba a Biela, které ústí do Labe až na německé straně území.
Zajímavostí území jsou vodoteče, které mají vyšší vodnatost jen několik týdnů v roce (např. Suchá Bělá, Suchá Kamenice).
 

Stojaté vody

Největší vodní nádrž v oblasti, Olešský rybník, se nachází na mladších křídových vrstvách (slínovce) a náleží tak biogeograficky již do Českého středohoří. Přírodní rezervace Olešský rybník je významným biotopem pro řadu ohrožených druhů rostlin i živočichů, zvláště ptáků. Menší vodní nádrže se nacházejí v levobřežní části u Ostrova (Ostrovský rybník – zajímavý rašelinnými plochami v jeho okolí) a v Maxičkách. Z hlediska druhové rozmanitosti je však významný zejména Královomlýnský rybník a nedaleká vodní nádrž, kde se vyskytuje žabníček vzplývavý (Luronium natans), jakožto na jediném místě v České republice. Na pravé straně Labe se nacházejí menší vodní nádrže mezi Novou Oleškou a Srbskou Kamenicí, v Jetřichovicích (Pavlínka), v Dlouhém Dolu a Kopci. Samotný NP České Švýcarsko je prakticky bez větších ploch stojatých vod, pouze se zde vyskytuje několik menších lesních rybníčků a tůní.
 
Rybník mezi Srbskou Kamenicí a Novou Oleškou. Foto: Zdeněk Patzelt

Podzemní vody

Českosaské Švýcarsko je oblastí mimořádného významu z hlediska tvorby a oběhu podzemních vod. To je dáno tím, že křemenné pískovce, tvořící většinu území, zde dosahují mnohasetmetrových mocností a jsou výborně propustné. Území reprezentuje celý hydrogeologický cyklus, tj. oblast infiltrace srážkových a povrchových vod podél okrajových zlomů (zejména Lužická porucha), oblast akumulace a transportu podzemních vod ve střední části a oblast drenáže podzemních vod v dolní části hluboce zařízlých údolí vodních toků Kamenice, Křinice a Labe.
 
Vrt s tzv. artézským přetokem podzemní vody. Foto: Zdeněk Patzelt