Skrýt nabídku

Vědomostní soutěž

Vědomostní soutěž "ZA POZNÁNÍM ČESKOSASKÉHO ŠVÝCARSKA" vyhlašují správy NP již po sedmnácté a jako každý rok, čeká na zvídavé soutěžící deset otázek, ověřujících jejich znalosti z obou národních parků.

Tématem letošního ročníku jsou VODY ČESKOSASKÉHO ŠVÝCARSKA

VĚDOMOSTNÍ SOUTĚŽ JE JIŽ UKONČENA. SPRÁVNÉ ODPOVĚDI NALEZNETE NÍŽE.

PŘEHLED VÝHERCŮ 17. ROČNÍKU VĚDOMOSTNÍ SOUTĚŽE:

V kategorii do 11 let

Daniel Fritche ze Sněžné
Anežka Pohořelská z Tisé
Miloš Wnek z Krásné Lípy

V kategorii do 15 let

Jan Blanár z Velkého Šenova
Andrea Svatošová ze Šluknova
Barbora Velitšová ze Štětí

V kategorii do 19 let

Markéta Bacharová z Varnsdorfu
Barbora Laubová z Peruce
Jakub Tejmar z Benešova nad Ploučnicí

V kategorii nad 19 let

Jiří Houdek ze Šluknova
Hana Petrásková z Nýrska
Magda Jakubová z Fryštáku

Všem výhercům blahopřejeme. Výhry zašleme výhercům nejpozději do konce června 2017.


Soutěžní otázky

VODA A ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO

1. Když se řekne Českosaské Švýcarsko, každý si v první řadě vybaví Pravčickou  bránu a Bastei, v té druhé mu na mysl přijdou všudypřítomné pískovcové skály a ve třetí si vzpomene na říčky a řeky, které Českosaským Švýcarskem protékají a dávají charakteristickou tvář zdejším, hluboce zaříznutým chladným roklím. Jen jedna říčka však protéká oběma národními parky a chvíli dokonce tvoří státní hranici mezi Českem a Německem. Tato říčka má český i německý název. O kterou z uvedených říček se jedná?

Labe (Elbe)
Křinice (Kirnitzsch)
Kamenice (Kamnitz)

2. Pokud jste někdy navštívili Českosaské Švýcarsko, či jste o něm jen slyšeli, jistě jste zaregistrovali plavbu na pramicích po místních říčkách v hluboce zaříznutých soutěskách. V Saském Švýcarsku můžete plout na říčce Křinici v Křinickém údolí. V Českém Švýcarsku najdete podobnou turistickou atrakci na řece Kamenici nedaleko obce Hřensko. Víte, jak se jmenují soutěsky na řece Kamenice, kde se provozuje plavba na pramicích pro turisty?

Edmundova a Divoká soutěska
Františkova a Knížecí soutěska
Ferdinandova a Horní soutěska

VODA, LIDÉ A ŽIVOT V ČESKOSASKÉM ŠVÝCARSKU

3. Vody říčeka  řek Českosaského Švýcarska sloužily lidem nejenom jako zdroj vody, ale také jako zdroj energie k pohybu různých strojů. Jednou z důležitých staveb, které se u nás neobešly bez vodní energie, byly mlýny na obilí. Jeden takový mlýn, postavili lidé v Českém Śvýcarsku v první polovině 16. století. Tento mlýn stojí dodnes, i když už jen jako torzo budovy bez střechy. Víme, že znáte jméno tohoto mlýna. Ostatně kdo by neznal Dolský mlýn! Nás však potěší, budeteli vědět, u které říčky se Dolský mlýn nachází?

Křinice
Kamenice
Suchá Bělá

4. V minulých stoletích byly řeky Křinice a Kamenice využívány jako dopravní tepny. Nedopravovali se po nich lidé, ale materiál. Věděli byste, jaký materiál lidé po těchto říčkách plavili?

borůvky, kterých v místních lesích roste velké množství (borůvky byly dopravovány po proudu říček do oblastí, kde borůvky nerostou)
sudy s pivem (české pivo bylo velmi chutné a po vodě se dopravovalo do níže položených německých měst)
dřevo (používalo se jako palivové dřevo, například v Drážďanech nebo ve známé porcelánce v  Míšni)

SUCHO A ČESKOSASKÉ ŠVÝCARSKO

5. Vysoko na osluněných vrcholcích pískovcových skal panují drsné podmínky. V létě, kdy má sluníčko největší sílu, vystoupá zde teplota i na více než 50°C. Celá oblast pak připomíná suchou a vyprahlou poušť. Roste tu jen pár druhů rostlin, které se suchu a místním životním podmínkách přizpůsobily. Jednou z takových rostlin je borovice lesní. Její pokroucené kmeny houževnatě vzdorují nástrahám přírody a dokreslují divokou romantiku nepřístupných skalních říms a věží. Víte, jaké přizpůsobení umožňuje borovici přežít na takových nehostinných místech?

borovice lesní má velmi hluboké kořeny, kterými si dosáhne pro vodu ukrytou i v hloubce několika metrů
borovice lesní má na kořenech hluboko v zemi speciální kulovité hlízy, které slouží jako zásobárna vody pro nepříznivé období
borovice lesní má na kmeni a na větších větvích tisíce miniaturních otvůrků, kterými získává vodu z mlhy a mraků, což jí umožňuje přežít i největší sucha

6. Dlouhotrvající sucha, nedostatek vody, na troud vyprahlá zem a nezodpovědný návštěvník - to bývá občas velmi nepříjemná kombinace, která správcům lesů přináší nejednu bezesnou noc. Dokázali byste určit, které nebezpečí hrozí Českosaskému Švýcarsku, pokud byste dali dohromady výše uvedené skutečnosti a za ně dali znaménko "rovná se"?

povodeň
řícení skal
požár

VODU MÁM RÁD, ALE JEN OBČAS

7. Okolí vodních toků v bukovém či smíšeném lese obývá jeden zvláštní tvor. Jeho černé tělo se žlutými skvrnami vás ihned upoutá. Svým zbarvením říká všem kolem sebe: "Pozor, jsem  jedovatý!". Tento téměř 18cm dlouhý tvor se živí drobným hmyzem a desťovkami. Spatřit ho můžeme hlavně v noci či za teplého a deštivého dne. Vodu ke svému životu potřebuje, ale jen občas. Do vody totiž "klade" své larvy, které se ve vodě vyvíjejí a bez vody by zahynuly. Po přeměně z larvy na dospělce již o vodu tolik nestojí, ale stále má rád vlhké prostředí. O kterém tvorovi je tento odstavec?

mlok skvrnitý
užovka obojková
čolek horský

ŽIVOT U VODY

8. Létající drahokam. Tak by se mohl jmenovat pták, kterého lze vzácně spatřit při tiché procházce podél říček Českosaského Švýcarska. Loví zde drobné rybky, za kterými se vrhá střemhlavým letem přímo do vody. Létá velmi rychle podél vodních toků a tak se vám jej nejspíše podaří spatřit pouze na několik málo vteřin. Bude-li mít ale vámi pozorovaný ptáček kovově modré zbarvení křídel a hlavy a oranžovou náprsenku, můžete si být jisti, že jste spatřili "létající drahokam" mezi zdejšími ptačími druhy. O kterém zvířeti byla řeč?

ledňáček říční
skorec vodní
kormorán velký

9. Ve vodních tocích Českosaského Švýcarska, například v Křinici nebo Kamenici se vyskytuje mnoho podivuhodných živočichů. Při troše štěstí zde můžete zahlédnout i zvláštního tvora, kterého byste na první pohled považovali za malého úhoře. Pozornost vzbuzují především jeho kruhovité svalnaté pysky s rohovitými zoubky, kterými se přisává na těla ryb, jejichž krev saje. Je to velmi starobylý obratlovec a jeho předci se na naší planetě objevili již dávno před prvními rybami. Víte, jak se tento živočich jmenuje?

mihule potoční
kopinatec plžovitý
jester malý

10. Losos obecný - dnes asi nejznámější ryba, vyskytující se na území Českosaského Švýcarska. V minulosti losos kvůli znečištění řek, nedměrného lovu, budování přehrad a dalších vodních staveb z našich řek vymizel. Nyní se k nám tato ryba za pomoci člověka pomalu vrací (více najdete na www.navratlososu.cz). Na lososech však není zajímavá jen jejich pohnutá historie, ale také jejich životní cyklus. Losos se totiž líhne z jiker ve sladýkch vodách na horních tocích řek. Zde žije přibližně dva roky a pak se vydává na pouť do moří a oceánů, ve kterých prožije většinu života. Do svého rodiště se nakrátko vrací po dosažení pohlavní dospělosti, aby se zde pářil a přivedl na svět novou generaci lososů. Víte, které moře spatří lososi, narození ve vodách říčky Kamenice, jako první?

Severní  moře
Černé moře
Balstké moře


 

Kontaktní informace

Jméno:
Příjmení:
Věk:
Adresa:
E-mail:
Telefon:

 

Pravidla:

Pro soutěžící od 0 do 160 let je připraveno deset otázek a ke každé z nich tři varianty odpovědí, z nichž ovšem pouze jedna je správna.

Soutěžní otázky si můžete stáhnout zde a odpovědět na ně písemně a odeslat své odpovědi na adresu Správa NP České Švýcarsko, Pražská 52, Krásná Lípa 407 46, obálku označte heslem VĚDOMOSTNÍ SOUTĚŽ. Případně můžete využít elektronického formuláře, který najdete níže na této stránce a v němž stačí pouze označit správnou odpověď, vyplnit údaje a stisknout tlačítko odeslat (tato varianta je také ekologičtější :-)).

Soutěžící, kteří správně odpoví na všechny otázky, postoupí do závěrečného slosování o zajímavé ceny. V každé zemi (Česko, Německo) i v každé kategorii (do 11, do 15, do 19 a nad 19 let) budou vylosováni tři výherci. Celkem tedy 12 výherců v Česku a 12 výherců v Německu. Uzávěrka soutěže je 30. května 2017. Vyhlášení výsledků soutěže se uskuteční v červnu 2017 na těchto stránkách a ceny budou zaslány vítězům prostřednictvím pošty.

V případě dotazů k soutěži využijte prosím tento kontakt: Jakub Juda, j.juda@npcs.cz, 737 276 863.

Omezení vstupu

Omezení vstupu do Divoké soutěsky. Více informací zde.


Od 11. září 2017 bude probíhat oprava červěně značené trasy v úseku od bývalé ozdravovny v Jetřichovicích k odbočce na Mariinu skálu. Cesta bude s omezením průchodná, dbejte prosím zvýšené opatrnosti a případných pokynů realizační firmy či zaměstnanců Správy NP.

Nepřehlédněte!

Navštivte výstavu "Galerie rozmanitosti Podyjí". Více infromací zde.


Nenechte si ujít výstavu "Lesy národního parku České Švýcarsko". Vice informací zde.


Naši partneři

Nationalpark Sächsische Schweiz

CHKO Labské pískovce

Park Narodowy Gór StołowychEUROPARC Federation