Čápovi černému z Českého Švýcarska je úctyhodných 21 let, ornitoložka ho vyfotografovala u Šternberku
„Ještě jednou mnohokrát děkuji za pozorování a krásnou fotku tohoto úžasného čápa. Blahopřeji, je to náš druhý nejstarší jedinec za celou dobu sledování a značení,“ odpovídá RNDr. František Pojer z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky ornitoložce Petře Vranové ze Šternberku. Právě paní Vranová dne 7. července 2022 fotograficky zachytila na potoku Sitka v lokalitě Dolní Žleb[1] u Šternberku čápa černého označeného kroužkem s dobře čitelným kódem 600R. V době, kdy odečet kroužku oznamovala Františku Pojerovi[2], který koordinuje značení v rámci celé republiky, ještě netušila, že zaznamenala jednoho z našich nejstarších známých čápů černých vůbec. Vysoký věk ptačího jedince není běžným pohledem rozpoznatelný.
Čáp černý s kroužkem 600R se vylíhl v roce 2001 na hnízdě u Mezní Louky v Národním parku České Švýcarsko. Byl jedním z osmi mláďat čápů černých, která se tehdy vylíhla na dvou hnízdech v čerstvě vzniklém národním parku a která okroužkoval ornitolog Pavel Benda ve spolupráci se svým kolegou Václavem Sojkou.
Ing. Pavel Benda, Ph.D., tehdejší zoolog a od roku 2008 ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko nový poznatek komentuje: „Cítím samozřejmě velikou radost, že se čáp těší dobré kondici a dožil se takto vysokého věku. Věřím, že tento jedinec, který je starý téměř jako náš národní park, vyvedl do světa mnoho potomků, nejspíše bude i vícenásobným prarodičem.“
Kroužkování mláďat čápů černých dobře odečitatelnými kroužky se nejen v České republice provádí dlouhodobě již od roku 1994 a jeho cílem je získávání poznatků o jejich migraci a biologii. Zpětná hlášení od ornitologů podél migračních tras těchto tažných ptáků přinášejí řadu poznatků. Kromě věku prozrazují například věrnost místu vylíhnutí, hnízdišti, partnerovi či migrační trasy. Tyto poznatky jsou pak zpětně využitelné také pro ochranu tohoto zvláště chráněného ptačího druhu.
Správa Národního parku České Švýcarsko obdrží každoročně několik hlášení o pozorování čápů černých ze zdejších hnízd, a to z různých zemí podél jejich migračních tras. Také čáp s kroužkem 600R byl v minulosti zaznamenán opakovaně. Hlášení nejčastěji pocházejí z Moravy, v jenom případě také z Maďarska. Tento čáp tedy velmi pravděpodobně táhne do zimovišť v subsaharské Africe jihovýchodní cestou přes Balkán, Turecko a Izrael.
Čápi černí jsou, odlišně od příbuzných čápů bílých, plaší a nevyhledávají lidskou společnost. Svá hnízda často staví v korunách lesních stromů, v Českém Švýcarsku také na vhodných skalních římsách. Kvůli náchylnosti k rušení člověkem Správa Národního parku České Švýcarsko hnízdní lokality chrání dočasnými zákazy vstupu na jaře a v první polovině léta. Podle dosavadních poznatků se čápi černí obvykle dožívají věku kolem deseti let.
Dosud nejstarším zaznamenaným čápem černým je podle záznamů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR dvaadvacetiletý jedinec. Čáp s kroužkem 600R je tedy alespoň prozatím druhým nejstarším známým čápem černým České republiky. Pohlaví tohoto čápa černého nebylo určeno, nelze tedy říci, zda se jedná o samici či samce.
Poznámky:
[1] Také v Českém Švýcarsku, konkrétně v údolí řeky Labe, se nachází lokalita Dolní Žleb. Jedná se o shodu okolností.
[2] Kontakt pro média v případě potřeby podrobnějších informací o značení, jeho historii, počtu označených čápů a počtu hlášení apod.: RNDr. František Pojer, e-mail: frantisek.pojer@nature.cz; tel.: +420 724 166 122


