Nejčastější dotazy (FAQ)

panel
1. Jak je možné, že se v národním parku těží dřevo?

Lesy na území národního parku prošly za posledních více než 600 let poměrně výraznou proměnou související s jejich hospodářským využíváním. Původní, většinou jedlobukové pralesy lidé v minulosti postupně vykáceli a nahradili porosty rychle rostoucích dřevin, především smrkem a severoamerickou borovicí vejmutovkou. Národní park, založený v roce 2000, tak dostal na většině území (včetně některých lokalit zařazených do dřívější I. zóny) do vínku nepůvodní stejnověké jehličnaté lesy. Ty neposkytují příliš příznivé životní podmínky dalším druhům rostlin a živočichů a za určitých klimatických podmínek navíc může dojít k jejich poměrně rychlému a velkoplošnému rozpadu v důsledku větrné, sněhové a následné kůrovcové či mniškové kalamity.

Cílem správy národního parku proto byla až do roku 2017 postupná přeměna těchto nestabilních lesů na tzv. přírodě blízké porosty s bohatší věkovou strukturou a pestřejší druhovou skladbou.  Lesnické zásahy byly plánovány tak, aby se do lokalit, kde probíhala těžba, nemuselo v dalších letech znovu vjíždět lesnickou technikou a aby probíhaly s maximálními ohledy k návštěvníkům národního parku i ke vzácným druhům živočichů (většina těžeb probíhala v období mimo hlavní turistickou sezónu a v době hnízdění vzácných ptačích druhů i striktně mimo hnízdní lokality).

Po kůrovcové gradaci (ke které došlo v důsledku dlouhodobého sucha a několika větrný kalamit) v letech 2018 a 2019 došlo na území NP České Švýcarsko k odumření velkého množství vzrostlých smrkových porostů. Nacházejí-li se kůrovcové souše v blízkosti silnic, významných cest v národním parku včetně turistických, elektrického vedení, apod., kde kvůli postupnému rozpadu představují ohrožení života, zdraví či provozu, přistupuje správa národního parku často k těžbám, obvykle na délku kmene po obou stranách cesty tak, aby případně padající stromy cestu nezasáhly. 

Těžba, výřez či okroužkování stromů se provádí také v případě geograficky nepůvodních druhů dřevin, zejména v případě borovice vejmutovky, dubu červeného, modřínu opadavého či douglasky tisolisté. Tyto nepůvodní druhy by v budoucnu mohly převzít dominantní roli v lesních porostech, a to na úkor domácí flóry a fauny.     

Při provádění těchto lesnických zásahů se bohužel často nelze vyhnout negativním dopadům na pohodlí návštěvníků (dočasné poškození cest, setkání s odvozovou soupravou na cestách apod.), za což se správa národního parku všem návštěvníkům předem omlouvá.

panel
2. Proč správa parku kácí nebo „kroužkuje“ vejmutovky, modříny či další - jinak zcela zdravé - stromy?

případě borovice vejmutovky, modřínu opadavého, modřínu japonského, douglasky tisolisté, dubu červeného či např. trnovníku akátu se jedná o geograficky nepůvodní dřeviny. Tyto druhy mají velký potenciál k rozšiřování na úkor domácích druhů flóry a fauny. Z území národních parků, včetně Českého Švýcarska, jsou systematicky odstraňovány, a to buď pokácením nebo také okroužkováním, tedy odstraněním pletiv po obvodu kmene stromu. Posledně uvedená metoda se obvykle používá tam, kde např. není možné bezpečně uložit větší objem dřevní hmoty nebo v místech, kde by došlo ke značným škodám v důsledku nasazení lesnické techniky.

Geograficky nepůvodní druhy – mezi nimi zejména ty tzv. invazivnícelosvětově představují jeden z nejzávažnějších problémů globální ochrany přírody. K jejich potlačování ochrana přírody často nasazuje z pohledu veřejnosti neobvyklé metody a vynakládá i nemalé finanční prostředky. Prioritami ochrany přírody je rozšiřování geograficky nepůvodních druhů preventivně bránit, odhalovat a odstraňovat nová ohniska jejich výskytu, snižovat dopady známých ohnisek výskytu a obnovovat společenstva domácích druhů.  

České republice záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních rostlin ve velkoplošných chráněných územích přímo zakazuje zákon o ochraně přírody a krajiny.

Národním parku České Švýcarsko jsou geograficky nepůvodní druhy dřevin potlačovány od jeho vzniku v roce 2000 (brožura ke geograficky nepůvodním druhům ke stažení ZDE). V současné době, po kůrovcové gradaci a odumření mnoha smrkových monokultur, je nutné postup u dospělých, tedy fertilních stromů ještě uspíšit. Představují nezanedbatelný zdroj semen, která by se šířila právě do ploch uvolněných po smrkových monokulturách. Pokud by nyní došlo k zanedbání zásahů proti geograficky nepůvodním dřevinám, znamenalo by to pro příští generaci buď rezignaci na významnou část domácí flóry a fauny nebo další nutné lesnické zásahy v národním parku. Ty by se společnosti také významně prodražily, neboť v případě geograficky nepůvodních druhů platí, že řešení problému je vždy výrazně efektivnější i levnější v počátcích šíření, než v jeho pokročilém stavu.

Správa Národního parku České Švýcarsko ujišťuje veřejnost, že zásahy proti geograficky nepůvodním druhům ochraně přírody nepřináší žádné potěšení. Jedná se o velice nutné zásahy, které současně představují investici do budoucí kvality přírodního prostředí.   

panel
3. Jsou peníze ze vstupného do areálu Pravčické brány a z převozu na pramicích v soutěskách Kamenice investovány zpět do ochrany přírody v národním parku?

Ani v jednom případě se nejedná o příjmy správy NP a správa NP tedy nerozhoduje o účelu využití takto získaných finančních prostředků. Zisk z prodeje vstupného do areálu u Pravčické brány je ziskem soukromé společnosti, která je majitelem přilehlých pozemků. V případě převozu na pramicích jde zisk z provozování této turistické atrakce do pokladny obce Hřensko, která je držitelem všech práv potřebných k provozování plavby a je také majitelem většiny pozemků, na kterých se nacházejí přístupové cesty do soutěsek.

panel
4. Smí se v národním parku nocovat ve stanu ve volné přírodě, případně je možné přespat zde „pod širákem“?

Nocovat ve volné přírodě na území národního parku, ať již ve stanu či jiným způsobem je dle zákona o ochraně přírody a krajiny možné jen na místech vyhrazených k tomuto účelu správou NP. Takovým místem je v současné době pouze kemp na Mezní Louce.

panel
5. Mohou se v národním parku trhat borůvky, houby nebo jiné lesní plody?

Ano, tyto činnosti je možné na území národního parku provozovat. Je však třeba přitom dodržovat ostatní předpisy upravující zejména pravidla pro vstup do národního parku (zákaz vstupu mimo značené cesty v klidových územích (dříve známých jako I. zóny), zákaz vstupu do tzv. dočasně uzavřených ploch vyhlašovaných za účelem ochrany hnízdišť chráněných druhů ptáků, zákaz vstupu do oplocených ploch, zákaz vstupu do lesa v případě požárního nebezpečí apod.).

panel
6. Je možné brodit říčky Kamenici a Křinici?

V zásadě ano, ovšem pouze mimo klidová území národního parku a při respektování dalších předpisů na ochranu přírody (zákaz rušení, odchytávání a zraňování živočichů, zákaz provozování vodních sportů atd.) a s ohledem na vlastní bezpečnost.

panel
7. Je možné pohybovat se po národním parku i mimo značené cesty?

Ano, na území národního parku je vstup návštěvníků povolen po celém území s výjimkou oplocených ploch a klidových území (dříve známých jako I. zóny), kde je možné se pohybovat pouze po vyznačených turistických cestách. Správa NP také může volný pohyb návštěvníků v některých lokalitách dočasně omezit např. z důvodu ochrany hnízdišť chráněných druhů ptáků, v období zvýšeného nebezpečí vzniku lesních požárů nebo v případě nenadálé přírodní katastrofy. O těchto skutečnostech informuje správa NP návštěvníky prostřednictvím médií, webových stránek, informačních středisek a terénního informačního systému.

panel
8. Proč se v národním parku nesmí jezdit na kolech po všech cestách?

Protože na území národního parku je třeba všechny aktivity, tedy i cykloturistiku, podřídit zájmům ochrany přírody. V nejcennějších lokalitách je proto pohyb návštěvníků (nejen cyklistů) regulován, případně zcela vyloučen. Zákon o ochraně přírody a krajiny říká, že v národních parcích je možné jezdit na kolech pouze po silnicích, místních komunikacích a trasách vyhrazených správou NP. V současné době je na území národního parku vyznačeno 55 km cyklotras propojených se sítí cyklotras v sousedním NP Saské Švýcarsko. Dalším důvodem regulace cykloturistiky je prevence případných kolizí mezi pěšími návštěvníky a cyklisty v mnohdy velmi nepřehledném a členitém terénu (všechny cyklotrasy jsou zároveň cestami pro pěší). Většina cyklotras v národním parku je také určena spíše zdatnějším cyklistům. Příhodnější terény pro cykloturistiku však poskytuje okolí národního parku (Šluknovsko, CHKO Labské pískovce a Lužické hory), kde se mohou cyklisté pohybovat i po neznačených cestách.

panel
9. Je nutné mít psa během výletu v národním parku vždy na vodítku?

Dle zákona je na území národního parku s výjimkou zastavěných území obcí zakázáno volné pobíhání domácích zvířat, tedy i psů. Vodítko je v naprosté většině případů tím nejlepším prostředkem k ovládání jejich chování. Neposlušný nebo agresivní pes pobíhající na volno v lese či na turistické cestě může znamenat nebezpečí nejen pro mláďata volně žijících zvířat, ale také pro návštěvníky národního parku, zvláště děti, případně i pro další psy. Každoročně také dochází k několika případům zaběhnutí psů, které pro ně může mít i tragické následky.

panel
10. Proč není povolen vjezd automobilů k chatám Na Tokání?

Vjezd motorových vozidel na území národního parku mimo silnice a místní komunikace zakazuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Provozovatelům rekreačních objektů v lokalitě Na Tokání však byla správou NP udělena výjimka z tohoto zákazu. Vjezd automobilů je tedy povolen, ovšem pouze po komunikaci Saula – Tokáň, s platným povolením vystaveným správou národního parku a za podmínek určených v uvedených výjimkách. Návštěvníkům jsou určeny tzv. přenosné povolenky k vjezdu, které jsou k dispozici u provozovatelů rekreačních objektů Na Tokání. Počet povolenek je však limitován počtem ubytovacích a parkovacích kapacit, a povolenky jsou tedy prioritně určeny pro ubytované hosty. O případné možnosti získat povolenku je tedy žádoucí se předem informovat u provozovatelů rekreačních objektů.

panel
11. Jak je to v národním parku s horolezectvím?

Horolezectví v národním parku je možné provozovat pouze na vybraných lezeckých objektech a v obdobích vyhrazených správou NP. Pro přístup k lezeckým objektům v klidovém území národního parku jsou horolezci povinni používat vyznačené přístupové trasy a dodržovat i další zásady dané příslušnými opatřeními obecné povahy a pravidly sportovního lezení na pískovcových skalách (např. zákaz lezení za mokra). Na území národního parku není dovoleno používat při lezení magnezium. Tvorba případných prvovýstupů je možná pouze po předchozím souhlasu správy NP. Podrobněji se podmínkám pro výkon lezecké činnosti věnujeme ZDE.

panel
12. Smí se v národním parku létat s drony?

Používání dronů, ostatních bezpilotních letadel a modelů letadel na celém území národním parku, s výjimkou zastavěných území a zastavitelných ploch, zakazuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Důvodem tohoto opatření je zabránění rušení živočichů, především ptáků, ale také zajištění klidu návštěvníků národního parku.

Volná místa

Ministerstvo životního prostředí vypisuje výběrové řízení na obsazení místa:

Naši partneři

Další témata

 

baner Požár v NPbanner s Pravčickou bránouřeka Labebaner ornitologického klubu

Další instituce resortu ŽP

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.ochranaprirody.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká geologická služba - Geofond www.geofond.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz