Prosíme nerušit! Hnízdíme!

Na jaře a v první polovině léta je příroda nejzranitelnější. Chod přírody se podřizuje příchodu mláďat. Některé druhy jsou přitom citlivější na lidskou přítomnost než jiné. K těm zvláště citlivým patří sokoli stěhovaví, čápi černí a výři velcí. V přírodě to nemají snadné ani tak, navíc jsou tito ptáci plaší i vůči člověku. Právě proto vyhledávají skrytá místa ve skalách a lesích, kam ale lidé stále více pronikají, hnáni svými touhami po prožitcích.

Proto těmto plachým lesním obyvatelům připravujeme podmínky tak, aby v době hnízdění byli lidmi vyrušováni co nejméně, ideálně vůbec. Hnízdní lokality přechodně uzavíráme jak v Národním parku České Švýcarsko, tak i v některých částech Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce, například v Národní přírodní rezervaci Kaňon Labe.


Čápi černí na hnízdě
Plaší čápi černí na skalním hnízdě v Českém Švýcarsku. Při vyrušení nemohou zahřívat vajíčka, chránit svá mláďata před chladem nebo predátory, nebo je nakrmit. Foto: Václav Sojka

 

Aktuálně jsou z důvodu ochrany hnízdních lokalit uzavřené tyto oblasti:

NP České Švýcarsko

NPR Kaňon Labe

Další známá hnízdiště a v terénu vyznačená hnízdiště, kde by vstupem došlo k rušení:

Ostrov

okolí Obra (Rozhledna  (masív) , Venušin pahorek, Běliningrad, Věž Zdenky, Obr, Sfinga, Hrobka, Zalesněná věž)

Rájecké údolí

celé údolí v okolí věže Blíženci (od Pohraničního rohu po Nosatec)

Bělá

Faraon, Velká věž, Bělská jehla, Brána

Modřín

od Březové věže po Jelení věž; uzavřené jsou i skály pro bouldering ve vymezené oblasti

Labské údolí - levý břeh

oblast Dolního Žlebu – Ústecká věž, Citadela, Kyklop

České Švýcarsko (mimo NP) - Všemily

okolí skály Strážce Slunečného dolu, Vlastička atd. (oblast za jízdárnou)

Výr velký pod skalním převisem
Hnízdící výr velký v pískovcové oblasti Českého Švýcarska. Výr velký se snaží na hnízdě i v případě rušení vydržet co nejdéle. Jakmile ho okolnosti přinutí hnízdo opustit, už se na něj nevrátí. Zastydnou vejce nebo uhynou mláďata. Foto: Václav Sojka

 

Děkujeme, že dáváte cenný klid!

Díky klidu ke hnízdění z hnízd v širší oblasti Českého Švýcarska (resp. Ptačí oblasti Labské pískovce) vylétly následující počty mláďat:

Rok

sokol stěhovavý

čáp černý

výr velký *)

2020  15    7  12

2019

 22

 17

 14

2018

 21

 16

 15

2017

 26

 18

 13

*) počet mláďat výrů velkých obvykle není známý, uvádíme proto počet obsazených teritorií

Sokol stěhovavý krmí mláďata
Sokol stěhovavý při krmení mláďat na skalním hnízdě v Českém Švýcarsku. Pokud jsou dospělí sokoli vyrušeni, opustí na nějakou dobu hnízdo. V takovém případě mohou zastydnout vajíčka, hnízdo je otevřené predátorům nebo rodiče nemohou mláďata krmit, což může vést k jejich úhynu. Foto: Václav Sojka

 

Jak poznám dočasně uzavřenou lokalitu?

Hnízdní lokality jsou uzavírány tak, aby - pokud je to možné - značené turistické cesty zůstaly průchodné. Na uzavírku narazíte nejobvykleji na neznačených pěšinách či lesních cestách. Přechodné uzavírky jsou vždy vyznačené přímo v terénu, a to buď pomocí označníků nebo ohraničovacími páskami. Pokud na takovou uzavírku narazíte, lokalitu prosím obejděte nebo změňte cíl vycházky.

Označení hnízdní lokality
Hnízdní lokality jsou viditelně označeny trojjazyčnou informační tabulkou a dle potřeby i vymezovacími páskami. Foto: Miroslav Rybář

 

Když potichu projdu uzávěrou, nic se nestane? Omyl!

Každý z ptačích druhů reaguje na vyrušení trochu jinak. Pokud například samička výra velkého opustí snůšku, je vše ztraceno. Po vyrušení se do hnízda už nevrátí.

Sokoli stěhovaví nebo čápi černí uletí a po nějaké době se zase na hnízdo vrátí. V této době nepřítomnosti nemohou snůšku nebo mláďata chránit. Pomyslné dveře do hnízda jsou dokořán otevřené predátorům. Pokud je rušení trvalé, například proto, že pod hnízdem někdo bivakuje nebo proto, že oblastí lidé procházejí opakovaně (samozřejmě o sobě vzájemně nevědí!), může snůška zastydnout nebo mláďata uhynou hlady, protože se rodiče neodváží s potravou na hnízdo.

 

Nová nebezpečí: Drony a nízko letící letadla

V prožitku svých radostí často zapomeneme, že se možná neradují všichni s námi. Drony nebo nízko letící letadla představují (nejen) pro hnízdící ptáky stres a provozovatel či pilot často ani nezaznamenají, že se stala zvířecí tragédie. Létání dronem je v národním parku zákonem zakázáno úplně, v chráněných krajinných oblastech je problematika létání s drony komplexnější a doporučujeme v každém případě záměr s předstihem konzultovat se Správou Národního parku České Švýcarsko. Pokud jde o pilotované létání, musí piloti nad národními parky nově udržovat výšku nejméně 300 metrů nad terénem.

 

Blížící se události

Naši partneři

Další témata

řeka Labebaner ornitologického klubu

Další instituce resortu ŽP

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.ochranaprirody.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká geologická služba - Geofond www.geofond.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz