Správa Národního parku České Švýcarsko zveřejnila výsledky studií a představila důležité novinky pro nadcházející období
Správa Národního parku České Švýcarsko dnes na jednání s partnery prezentovala výsledky vědeckých studií pro Edmundovu soutěsku a Gabrielinu stezku včetně svého stanoviska, informovala o připravované novele zákona ze strany Ministerstva životního prostředí a zveřejnila nový krátkometrážní film, ve kterém dokumentarista Prokop Pithart podrobně vysvětluje obnovu ve dvou cenných územích národního parku zasažených požárem[1].
Správa Národního parku České Švýcarsko v uplynulých týdnech vyhodnotila výsledky expertních studií[2] zaměřených na dvě často diskutované lokality národního parku – Edmundovu soutěsku a Gabrielinu stezku. Obě jsou charakteristické příkrými skalními svahy porostlými jedněmi z nejpůvodnějších lesů Českého Švýcarska a obě byly v roce 2022 zasaženy rozsáhlým požárem. Studie zadané správou parku po provedení zkušebního zásahu v dílčím úseku Edmundovy soutěsky v červenci loňského roku detailně zdokumentovaly a upozornily, že příroda v obou územích potřebuje čas, aby se po požáru zotavila. Případný těžební zásah v délce čtyř kilometrů v případě Gabrieliny stezky a tří kilometrů v případě Edmundovy soutěsky by tuto mimořádně vzácnou přírodu zdevastoval a bezpečnost by zajistit nepomohl. V úvahu naopak připadá dílčí lesnický zásah ke snížení rizik ve zhruba kilometrovém úseku od Mezního můstku k takzvaným srubovým stavbám u horního přístaviště Edmundovy soutěsky, který byl požárem zasažen minimálně. Správa parku jej připravuje pro letošní rok, a to po skončení období hnízdění ptáků.
“Jak je patrné z odborných studií i v terénu, dosud stojící stromy zasažené požárem udržují vláhu na exponovaných jižních svazích Edmundovy soutěsky i Gabrieliny stezky. Jsou domovem mimořádně pestrého množství hmyzu, v jejich dutinách hnízdí ptáci a využívají je i netopýři. Kácení by tento křehký život výrazně poškodilo. Těžební práce by narušily slabou půdní vrstvu mechů a semenáčků místních dřevin, která se na požářišti vytvořila. Ta je základem nové generace lesa, která patří ke zdejším nejpřirozenějším porostům. Kácení stromů zasažených požárem by dále uvolňovalo kameny různých velikostí, které by padaly se zvýšenou intenzitou,” vysvětluje Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko, a doplňuje: “Lesnický zásah v prudkých svazích a na skalních stěnách by tedy nevedl k vyšší bezpečnosti. Současně by byl pro pracovníky velmi nebezpečný. Naopak, odrůstající nová generace stromů postupem času narušené svahy stabilizuje mnohem lépe, než by dokázal jakýkoli lidský zásah.”
Správa národního parku bude stav v obou lokalitách průběžně monitorovat a Gabrielinu stezku v terénu udržovat. Za tři roky provede opakované posouzení stavu svahů nad Gabrielinou stezkou a v Edmundově soutěsce, zda extrémní rizika pro návštěvníky již pominula a místní situace umožňuje částečný lesnický zásah bez devastace přírodního území.
“Národní parky chrání mimořádně vzácný domov pro mnoho přírodních druhů, pro které jsou taková území často i posledním útočištěm. Každý případný zásah musíme pečlivě zvažovat z mnoha hledisek. V konkrétních případech Gabrieliny stezky a Edmundovy soutěsky se jednoznačně ukazuje, že se návštěvníkům budou moci otevřít nejrychleji, pokud přírodě ponecháme čas k přirozenému zotavení. Současně řadou našich dalších aktivit podporujeme šetrný turistický ruch v celém regionu,” říká Petr Kříž, ředitel správy národního parku.
Pro návštěvníky národního parku je v nadcházející sezóně připravena rozsáhlá síť turistických tras[3], o jejichž bezpečnost se správa parku průběžně stará. Správa parku v letošní sezóně také zpřístupní veřejnosti nový ekovýchovný areál u svého sídla v Krásné Lípě, uvede do provozu novou naučnou stezku údolím říčky Křinice, vhodnou i pro osoby s hendikepem a vytvoří zcela novou a bezbariérovou vyhlídkovou plošinu v oblasti Hřenska, která poskytne návštěvníkům nejen výhled k Pravčické bráně, ale přiblíží jim také vývoj krajiny národního parku před a po velkém požáru. Nadále návštěvníci mohou počítat s přístupností všech důležitých cílů v národním parku, tedy Pravčické brány, Divoké soutěsky či Jetřichovických vyhlídek.
Správa národního parku dnes svým partnerům v regionu také představila plán údržby celé cestní sítě – tedy nejen turistických tras, ale i cest důležitých pro složky integrovaného záchranného systému či jinak provozně významných. Celková délka této cestní sítě činí více než 290 kilometrů.
Jednání se zástupci regionu se také průběžně účastní Ministerstvo životního prostředí. To také připravilo novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. „Je to návrh změny zákona, který umožní, aby jednotlivé správy národních parků dlouhodobě udržovaly celou cestní síť a zároveň, aby i na ta území, která jsou vzhledem ke kalamitním stavům – například lesy ovlivněné kůrovcem - nebezpečná, mohli návštěvníci vstupovat pouze na vlastní nebezpečí. Tato úprava zákona bude obdobná té, která platí například v sousedním Sasku. Chceme tak - stejně jako je tomu v Saském Švýcarsku - citlivě vyvážit zájem na zajištění bezpečnosti návštěvníků a zájem na ochraně zvláště chráněných území, ve kterých jsou preventivní zásahy limitovány,” vysvětlil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Správě Národního parku České Švýcarsko by takový krok poskytl možnost znovu turisticky vyznačit nebo otevřít řadu turistických tras především v severní části národního parku.
Vzhledem k častým dotazům na další postup v případě oblíbené Gabrieliny stezky či Edmundovy soutěsky se správa národního parku rozhodla prostřednictvím kamery ukázat široké veřejnosti současný stav obou lokalit. Krátký snímek vznikl ve spolupráci s dokumentaristou, fotografem a kameramanem Prokopem Pithartem, autorem populárních seriálů České televize Do divočiny (2021) a V proudu (2023). Ten diváky oběma lokalitami provází a ukazuje zblízka život místní přírody i očekávatelný budoucí vývoj těchto požárem zasažených míst.
Poznámky:
[1] Odkaz na video: https://youtu.be/8Q2KlFZEwFU
[2] Studie zadané Správou NP České Švýcarsko pro posouzení vlivu bezpečnostních zásahů v NP České Švýcarsko po požáru z roku (odkaz na úplné znění studií ZDE):
- Vyhodnocení vlivu opatření směřujících ke zpřístupnění turistických tras v NP České Švýcarsko na předměty ochrany EVL České Švýcarsko, PO Labské pískovce a NP České Švýcarsko (Odborná studie ve které je metodicky postupováno podle ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb., (ZOPK), resp. je zpracováno v souladu s vyhláškou č. 142/2018 Sb., dále bylo při hodnocení postupováno dle Příručky k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000, zpracovatel Geo Vision s.r.o., období 8/2023 - konec 11/2024)
- Posouzení vlivu požáru a bezpečnostních zásahů na stabilitu skal a svahů: Dopad požáru a bezpečnostních opatření na neživou přírodu (zpracovatel: Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i, období 9/2023 - 11/2023)
- Dílčí zpráva aktivit České geologické služby po požáru v Národním parku České Švýcarsko – úsek T27 (zpracovatel: ČGS, období 6/2023 - 12/2023)
[3] Viz tisková zpráva Správy NP České Švýcarsko z 22. 1. 2024, (https://www.npcs.cz/vice-nez-150-kilometru-znacenych-tras-turisticke-cesty-v-np-ceske-svycarsko-provedou-navstevniky-po)
