Jednání přeshraniční vědecké rady pro Saské a České Švýcarsko – v centru pozornosti stojí monitorovací projekty

Členové přeshraniční vědecké rady pro národní parky České a Saské Švýcarsko a pracovníci obou správ parků, kteří se podílejí na výzkumných a monitorovacích projektech, se v uplynulém týdnu se sešli, aby vzájemně sdíleli informace o aktuálních výsledcích výzkumů probíhajících v chráněných oblastech na obou stranách státní hranice. Pracovní setkání se konalo v Centru národního parku Saské Švýcarsko (Nationalparkzentrum Sächsische Schweiz) v Bad Schandau. Obsahově bylo zaměřeno na probíhající monitorovací aktivity a aktuálně zpracovávané projekty.

V rámci krátkých přednášek se účastníci obeznámili s vývojem druhové rozmanitosti na plochách zasažených lesním požárem v roce 2022, s možnostmi zlepšení managementu jelení zvěře na základě přeshraničně probíhajícího monitoringu, s rozšířením mloka skvrnitého či játrovky Hygrobiella laxifolia, která se jako arkto-alpinský druh vyskytuje v Česku i v Německu výhradně v Labských pískovcích.

Přednášející přitom představili zajímavé výsledky:

1) Na plochách zasažených lesními požáry vědci zkoumali 16 různých skupin organismů, jako jsou netopýři, kobylky, brouci, mechy nebo houby. Objevili přitom řadu druhů, které jsou v Česku a Německu velmi vzácné, včetně takových, které jsou na lesní požární plochy specializované.
2) Účastníci diskutovali o nouzovém plánu pro případ, že by došlo k rozšíření mločího moru i na mloky skvrnité v Labských pískovcích. Prozatím zde parazitická houba způsobující nemoc zjištěna nebyla. V jiných regionech a chráněných oblastech, například v německém národním parku Eifel, však v posledních letech došlo k více než 90% úbytku populace mloků skvrnitých.
3) Druh játrovky Hygrobiella laxifolia trpí horkem a suchem a taková období se s klimatickými změnami vracejí častěji.

Další informace

Labské pískovce jsou přeshraniční přírodní oblastí, která v obou státech – Česku i Sasku – nabízí podobné až stejné podmínky pro život zvířat a rostlin. Vědci z obou států proto logicky sdílejí výsledky výzkumu z druhého státu. Přeshraniční vědecká rada sdružuje jedenáct českých a třináct německých odborníků z různých oborů, jako je ekologie, biologie, geologie, lesnictví, archeologie, regionální rozvoj či cestovní ruch. Rada vyhledává výzkumná témata v obou národních parcích a chráněných krajinných oblastech v Českosaském Švýcarsku. Kromě toho plánuje a koordinuje probíhající výzkumné aktivity na obou stranách hranice. Jednání této expertní skupiny se obvykle koná dvakrát ročně, střídavě v národním parku České nebo Saské Švýcarsko.