Oheň krajinu mění, startuje ale i zásadní změny. Vědci jednali v Českém Švýcarsku o roli požárů v přírodě

Požáry v posledních staletích v mírném pásmu téměř vymizely, ale dříve po tisíciletí formovaly krajinu. S nástupem změn klimatu se znovu objevují a odborníci začínají intenzivněji diskutovat o jejich roli v ekosystémech. Krajina národních parků České a Saské Švýcarsko, zasažená rozsáhlým požárem v létě 2022, se stala předmětem unikátního ekologického výzkumu – vědci z Biologického centra AV ČR, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a dalších institucí průběžně sledují, jak se spáleniště regeneruje.

Výsledky výzkumu jsou povzbudivé – příroda se zotavuje rychle, spálené plochy zarůstají vegetací a počet živočišných druhů, včetně ohrožených, roste. „První rok po požáru se objevila pionýrská vegetace, jako bříza, ostružiník a hasivka orličí,“ uvedla Jana Müllerová z Fakulty životního prostředí UJEP.

„Zaznamenali jsme stovky druhů hmyzu a dalších živočichů, včetně těch, které se v běžné krajině téměř nevyskytují. Dokonce byl nalezen nový druh brouka pro Českou republiku – kvapník Amara kulti,“ doplnila Alena Sucháčková z Biologického centra AV ČR.

Tři roky po největším lesním požáru v historii Česka se nedaleko rozsáhlého spáleniště uskutečnila mezinárodní konference Oheň v ekosystémech střední Evropy. Na Zámku v Děčíně se ve dnech 6.–8. října 2025 sešlo zhruba 150 odborníků z Česka i z celé Evropy. Jedno z konferenčních odpolední účastníci strávili přímo v terénu – na místech, kde před třemi lety hořelo.

Konference propojila vědce, správce krajiny, ochranáře i zástupce veřejné správy. „Lidé často považují požár jen za hrozbu, ale ve skutečnosti je to přirozený proces, který je součástí vývoje lesa a travních porostů a pomáhá zvyšovat jejich rozmanitost. Na konferenci jsme chtěli ukázat, že požárem vše nekončí – příroda se rychle zotavuje a oheň ji může i obohatit. Řízený požár může být nástrojem pro ochranu přírody a krajiny, ale i účinným protipožárním opatřením. Oheň je sice zlý pán, ale může být i dobrým sluhou,“ připomněla Jana Müllerová.

Mezi přednášejícími se objevila řada významných odborníků, například Anders Granström ze Švédska (specialista na ekologii boreálních lesů a požárů), Orsolya Valkó z Maďarska (autorka zprávy EASAC Changing Wildfires o zvládání požárů v moderní krajině) nebo Ondřej Sedláček z Univerzity Karlovy, který představil příklady využití ohně jako nástroje ochrany přírody.

„Národní park České Švýcarsko se nedobrovolně stal modelovým územím vystaveným působení rozsáhlého požáru. Trvale hledáme cesty, jak takto ničivým událostem předcházet kvůli ochraně lidských životů a majetku, při současném naplňování poslání národního parku, kterým je vytváření prostoru pro přirozený vývoj. Proto také chceme propojovat odborníky z různých částí Evropy, kteří se tématem ohně v přírodě zabývají z různých úhlů pohledu,“ uvedl Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko.

Pořadateli konference byli: 
Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Botanický ústav AV ČR, v. v. i.
Správa NP České Švýcarsko
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Konference byla uspořádána pod záštitou ministra životního prostředí České republiky Petra Hladíka. 

 

Mezi přednášejícími se objevila řada významných odborníků, například Anders Granström ze Švédska, specialista na ekologii boreálních lesů a požárů. Foto: Richard Nagel
Mezi přednášejícími se objevila řada významných odborníků, například Anders Granström ze Švédska, specialista na ekologii boreálních lesů a požárů. Foto: Richard Nagel