Podcast Zelený čaj

Podcast Zelený čaj, 5/2026
Speciální vydání: Když vzduch měl barvu a chuť

Jak se za 35 let změnil Ústecký kraj? 

Fakulta životního prostředí UJEP letos slaví 35 let. Vznikla v době, kdy severní Čechy patřily k ekologicky nejpostiženějším oblastem Evropy. Jak moc se kraj od té doby proměnil? A nezapomínáme už na to, proč k těm změnám vůbec došlo? 

Hosty nového dílu Podcastu Zelený čaj jsou tři výrazné osobnosti regionu. Historik a senátor Martin Krsek, hydrometeorolog Martin Novák a proděkan Fakulty životního prostředí UJEP Josef Trögl vzpomínají na dobu, kdy děti odjížděly na školy v přírodě kvůli smogu, kdy řeka Bílina měnila barvy a kdy se v Ústeckém kraji doslova špatně dýchalo. 

Rozhovor ale není jen o minulosti. Hosté diskutují také o limitech těžby uhlí, proměně krajiny po roce 1989, vztahu místních lidí k regionu i o tom, proč dnes ochrana životního prostředí z veřejné debaty částečně mizí. Zazní také otázka, která je pro sever Čech možná nejdůležitější: Proč tady navzdory všemu zůstáváme? Poslechněte si dosud nejobsáhlejší diskusní díl Podcastu Zelený čaj.

Podcast Zelený čaj, 4/2026
Jan Pacina: Dnes máme nástroje, díky kterým vidíme krajinu úplně jinak

Doc. Jan Pacina, který zkoumá svět z výšky i z hlubin. V rozhovoru otevírá téma geoinformatiky jako nástroje, který propojuje vědu, technologie a kreativitu – od práce s drony a laserovým skenováním přes mapování krajiny až po tvorbu digitálních dvojčat měst nebo průmyslových areálů. Rozhovor ale není jen o technologiích. Dotýká se i dobrodružné stránky vědecké práce – od měření sněhu v horách přes výzkum požářiště v Českém Švýcarsku až po expedice v Súdánu. Jak se sbírají data v extrémních podmínkách? Co všechno se dá z krajiny vyčíst a jak mohou tato zjištění pomoci lépe porozumět změnám kolem nás? Poslechněte si nový díl, který ukazuje vědu v terénu i v souvislostech.

Podcast Zelený čaj, 3/2026
Petr Lenc: Ústecký kraj může být po uhlí unikát ve střední Evropě

Petr Lenc patří k lidem, kteří zásadně ovlivnili podobu krajiny po těžbě v Ústeckém kraji. Jako někdejší ředitel Palivového kombinátu stál u proměny bývalých lomů v jezera Milada a Most. Dnes působí v těžebních firmách skupiny Sev.en Česká energie a konec uhlí sleduje z první řady – nejen jako technickou a energetickou změnu, ale i jako zásah do života lidí, obcí a celé krajiny. 

V novém díle podcastu Zelený čaj mluvíme o tom, kdy začalo být jasné, že uhlí v české energetice končí, proč by se k němu podle Petra Lence mělo přistupovat s respektem, co se povedlo i nepovedlo u jezera Milada, proč nemohou být ze všech lomů nová koupaliště a jakou roli má v budoucnosti regionu hrát přirozená sukcese, ochrana přírody, čistá energetika i nová pracovní místa. Rozhovor je o krajině po uhlí, ale také o paměti regionu, hornících a otázce, zda se z Ústeckého kraje může stát skutečný unikát ve střední Evropě.

Podcast Zelený čaj, 2/2026
Miroslav Rybář: V pěti lidech jsme hlídali 320 km². Byl to úplný masakr

Strážce Miroslav Rybář v rozhovoru líčí, jak vyměnil kancelářskou práci za náročný terén NP České Švýcarsko. Popisuje střety s agresivními turisty i bizarní situace, jako bylo vyvolávání deště tibetskými mísami přímo v lese. Dozvíte se, jaké to je, když vás „vojna“ dožene v hořícím lese a popel se pod nohama změní v klouzavou past. Sdílí i zkušenost s nenávistí některých místních obyvatel během velkého požáru a vysvětluje, proč po službě v divočině nejraději uniká k jazzové trumpetě.

Podcast Zelený čaj, 1/2026
Jakub Hruška: Zvykli jsme si na krajinu, která není v pořádku

Z naší krajiny zmizelo neuvěřitelných 70 % hmyzu? O této tiché tragédii biodiverzity, ale i o mýtech kolem požáru v Českém Švýcarsku a kontroverzním bonmotu, že „suché dřevo nehoří“, mluví v úvodním díle nového podcastu Zelený čaj profesor Jakub Hruška. Vysvětluje, proč nám krajina vysychá, i když množství srážek zůstává stejné, a co ve skutečnosti stojí za velkými lesními požáry.