Zájem o České Švýcarsko: Návštěvníci zachovali národnímu parku svou přízeň
Na přístupových cestách k turistickým atrakcím Národního parku České Švýcarsko vládl během prvního pololetí letošního roku čilý návštěvnický ruch. To plyne z prvního vyhodnocení dat zaznamenaných automatickými sčítači návštěvnosti, které jsou umístěny na dvou desítkách míst chráněného území, na takzvaných sčítacích profilech. Porovnání počtu průchodů na cestách k dostupným turistickým cílům ukazuje, že se návštěvnost řady míst vrátila na úroveň před koronavirovou pandemií. Konkrétně na přístupových cestách k Pravčické bráně a do Divoké soutěsky odpovídala zhruba úrovni roku 2016, na Jetřichovicku sčítače zaznamenaly rekordní počty průchodů ke skalnímu hrádku Šaunštejn a k Mariině vyhlídce, okruh přes Kyjovský hrádek na Krásnolipsku se těší stabilnímu zájmu návštěvníků.
„Úsilí i peníze vynaložené na alespoň základní zpřístupnění známých cílů v oblasti Hřenska, kde byla turistická infrastruktura zasažena loňským požárem, umožnily návštěvníkům nejen cestu k významným lákadlům regionu Českého Švýcarska, ale také poznávání míst zasažených požárem a jejich samovolné obnovy, která nyní probíhá doslova před očima,“ říká Petr Kříž, ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko, a dodává: „Velký efekt nejen z hlediska počtu návštěvníků mají také naše dřívější investice do zkvalitnění turistických cílů v dalších částech národního parku, ať už se jedná o nové vrcholové lávky na Šaunštejnu, řešení vyhlídkového altánu na Mariině vyhlídce nebo úpravu stezky přes Kyjovský hrádek v historizujícím stylu.“
Prioritou Správy Národního parku České Švýcarsko bylo po loňském požáru především udržení bezpečné základní průchodnosti veřejných cest, včetně zajištění přístupu k Pravčické bráně a do Divoké soutěsky, kde obec Hřensko provozuje oblíbenou plavbu na lodičkách. Aby přístup k Pravčické bráně zůstal zachován také z Mezní Louky, která je rovněž oblíbeným výchozím místem návštěvníků, zkvalitnila správa parku vybavení takzvané Mlýnské cesty, která k národní přírodní památce vede. Správa parku také spolupracovala s Ústeckým krajem a dalšími partnery v oblasti cestovního ruchu na zlepšení služeb v oblasti dopravy. Ústecký kraj na základě této spolupráce rozšířil nabídku přepravy veřejnou hromadnou dopravou, včetně zřízení autobusové linky č. 441, která návštěvníkům umožňuje okruhové túry s pohodlným návratem do výchozího místa.
Další prioritou správy národního parku v oblastech mimo území zasažené požárem je řešení následků dřívější kůrovcové gradace. Díky rozsáhlému bezpečnostnímu zásahu z letošního jara je pro návštěvníky nadále dostupné především Kyjovské údolí na Krásnolipsku, které je nejen důležitou cyklotrasou a spojnicí do sousedního Národního parku Saské Švýcarsko, ale také krajinnou dominantou, která v současnosti skýtá otevřený pohled na monumentální skalní stěny.
„Dlouhodobým problémem pro všechny partnery v regionu je obrovská koncentrace především jednodenních návštěvníků v západní části území kolem Hřenska. Společně se Správou NP hledáme účinné nástroje k usměrnění a rozložení návštěvnosti. Krásnolipsko nabízí návštěvníkům kvalitní zázemí, jež umožňuje jak odpočinek, tak i poznávání celého Českého Švýcarska, ale i Lužických hor či přilehající německé Horní Lužice,“ říká Jan Kolář, starosta města Krásná Lípa, a pokračuje: „Kouzlo regionu Českého Švýcarska spočívá v souladu zachovalé přírody, půvabné krajiny a fascinujících kulturních prvků, od drobných památek až po lidovou architekturu. Poznávání tohoto kouzla je naše nabídka na více než jeden den. Rozhledny, podstávkové domy, horské vrcholy, ale i kvalitní regionální produkty a zážitky čekají až je návštěvníci objeví.“
Požár, který propukl vloni 24. července, zasáhl bezprostřední okolí některých cest a turistických cílů v Národním parku České Švýcarsko poškodil natolik, že pro návštěvníky musely zůstat uzavřeny. Jedná se především o Edmundovu soutěsku a Gabrielinu stezku v katastru obce Hřensko. Správa národního parku v těchto případech stále hledá vhodné řešení, které povede k minimalizaci rizik pro návštěvníky tak, aby současně byly zachovány přírodní i estetické hodnoty zasažených území. Sčítací profily v těchto územích tak logicky vykazují minimální počty průchodů, neboť cesty jsou pro veřejnost dočasně uzavřeny.
„Považuji za mimořádně důležité neredukovat turistický region Českého Švýcarska jen na jeho nejznámější atraktivity,“ doplňuje Petr Kříž, a uzavírá: „Region Českého Švýcarska má rozlohu skoro 400 čtverečních kilometrů, jedná se o fascinující a mimořádně pestré území. Na každého návštěvníka tu čeká mnoho výzev, které dosud stály ve stínu proslavených turistických cílů.“
Správa Národního parku České Švýcarsko zjišťuje počty průchodů na vybraných sčítacích profilech od roku 2005. Od roku 2009 sčítá počty průchodů na 15 stabilních sčítacích profilech, od roku 2017 pak na dalších pěti místech, včetně tří profilů s rozlišením pěších návštěvníků, cyklistů a motorových vozidel. Využívaná technologie však neumožňuje sběr dalších dat a nelze z nich tedy jednoduše odvodit např. celkový počet návštěvníků národního parku. Získaná data slouží především ke sledování trendů návštěvnosti, včetně porovnání vývoje návštěvnosti na konkrétních lokalitách či v určitou denní nebo roční dobu.
